Nemovité věci

Nemovité věci jsou v českém právním řádu definovány jako pozemky a podzemní stavby se samostatným účelovým určením, jakož i věcná práva k nim. Pro daňové účely se nemovité věci dělí na pozemky a stavby a jednotky (byty a nebytové prostory), přičemž každá kategorie má vlastní způsob výpočtu daně z nemovitých věcí. Daň z nemovitých věcí platí vlastník evidovaný v katastru nemovitostí k 1. lednu zdaňovacího období — tedy ten, kdo byl vlastníkem na začátku roku, platí daň za celý rok bez ohledu na případný pozdější prodej. Toto pravidlo je důležité při plánování prodeje: pokud dojde k zápisu nového vlastníka v průběhu roku, prodávající platí daň za celý rok a kupující ji přebírá teprve od roku následujícího.